Dostáváme se do oblasti situací a vztahů, na jejichž vyjádření bychom měli začít používat nějaké diagramy moci. Hovoříme nyní o druhém volebním období s účastí Andreje Babiše. Formálně tu vládne jeho vláda, jež se snaží o vlastní převzetí státu, jak jsme o ní psali shora. Babiš sám je však čím dál více závislý na blahovůli Miloše Zemana. Bez jeho podpory by pravděpodobně jeho vláda skončila . Zeman sám však zjevně plní přání čínských a ruských činovníků. Tyto zájmy Zeman zase respektuje, protože z toho získávají nejrůznější výhody oligarchové (viz koupě nemovitostí od Marka Dospivy či rozmach dluhového impéria Petra Kellnera v obou zemích) a bezprostřední spolupracovníci hradního pána. Tím ovšem přehled závislostí a propojeností nekončí. Kromě popsaných vztahů tu totiž máme další koaliční nebo vládu podporující subjekty. Sociální demokraté ovšem čím dál více hrají stejnou kolaborantskou melodii jako Miloš Zeman a komunisté tomu přizvukují.
Pojďme si to předvést na dvou příkladech z období vlády Andreje Babiše. Vypukla pandemie viru z Číny. Podle informací od zpravodajských služeb zde v tu dobu čínské společnosti skupují zdravotnický materiál, jako jsou roušky. Když je vše, co se vyvést dalo, fuč, stát vývoz zakáže. Následně vypukne pandemie v plném rozsahu a v České republice se nedostává těchto pomůcek. Jak by toho pročínská mašinérie využila? Zavolá soudruhům z Číny, kteří nás o onen zdravotnický materiál nedávno připravili, aby nám ho dodali. A už na letišti jej vítá předseda ČSSD Jan Hamáček v červeném svetru a s projevem, že těmto vděčíme za záchranu mnoha životů. Následně je tento materiál distribuován s propagandistickými letáky o česko-čínském přátelství, které přetrvá věky.
O pár měsíců později prasklo to, co si drtivá většina stejně myslela, tj. že munici ve Vrběticích odpálili ruští zpravodajci. Jenomže nenásleduje ihned tvrdá odpověď, jak celý diplomatický servis těchto vrahů vypráskat. Do hry se dostává opět Jan Hamáček. Ten v těchto dnech nechá odvolat prozápadního ministra zahraničí Petříčka. Pomstychtivému prezidentovi takový krok udělá nebývalou radost a s chutí tuto změnu zrealizuje v pár hodinách. A sám Hamáček jako dočasný ministr zahraničí chce vyjednávat s Ruskem. Ve hře je vybájené jednání mezi ruským a americkým prezidentem v Česku, nákup ruské vakcíny, o níž celý svět věděl, že je to málo účinný a neschválený šunt, a pravděpodobné ututlání podílu Ruska na teroristické operaci. To vše za neustálého Zemanova okopávání Bezpečnostní informační služby a přetrvávajících ekonomických vazeb Zemanových kriminálem čpících spolupracovníků s lidmi z ruského podsvětí.
Mimo oba shora popsané příklady, kdy se nějaký parazit snažil přisát na hlavní vztahy, lze dosledovat i situaci, kdy se hlavní oligarcha Babiš snažil na vztazích s Čínou něco vydělat.
Babišem ovládaná skupina Agrofert dlužila nebo stále dluží přibližně jednu miliardu korun čínskými komunisty ovládanému peněžnímu ústavu Bank of China. V minulosti naší politiky, jak se o tom zmiňuje v předešlých kapitolách tato kniha, bylo nemyslitelné, aby nějaký politik dlužil stotisíckrát menší částku nějakému podnikateli, s nímž může přijít stát do obchodního styku. A v inkriminované době jsme sledovali situaci, kdy premiér a jeho ve svěřenských fondech poschovávané společnosti měly zaplatit miliardu korun bance cizí mocnosti. A to připomeňme, že ne lecjaké. Připomeňme, že se to týkalo země, na jejíž nepřátelské řádění a podplácení léta upozorňuje Bezpečnostní informační služba. Rovněž si uvědomme, že veřejnou část výroční zprávy BIS dostává premiér doplněnou o řadu tajných reportů, které skutečnosti podrobně rozvádí. Neuškodí si tuto situaci trochu rozebrat, aby bylo zřejmé, v jakém problému se naše země octla kvůli dalšímu hospodářskému vztahu Babiše.
Holding Agrofert se nachází dlouhá léta v ošemetné situaci. Podnik je bytostně závislý na dotacích z evropských fondů a na veřejných zakázkách. Výsledek hospodaření je na konci odvislý od úroků z obrovských úvěrů, které si na své akvizice Babiš v minulosti nasmlouval. Budeme-li konkrétní, v jednom z posledních let vykázaly společnosti Agrofertu zisk ve výši 1,7 miliardy korun . Jenomže přímé dotace, které desítky společností Agrofertu čerpají (ať již oprávněně, nebo neoprávněně), činily zhruba dvě miliardy korun. Bez nich by proto čísla měla barvu rudou jak trenýrky na tělocvik ve zmíněné Číně. Znovu zdůrazňujeme, že novela zákona o střetu zájmů, účinná od počátku roku 2017, zapovídala šéfovi Agrofertu/ANO účastnit se zakázek i čerpat dotace. Shodněme se, že financování takovéhoto molochu je otázka velmi citlivého uvážení. A právě v tuto chvíli přichází komunističtí bankéři s nabídkou velmi příznivých sazeb. Tím komunističtí stratégové docílili možnosti s Babišem dobře manipulovat. Při tajných jednáních nikdo ze spoluautorů této knihy nebyl, ale lze uzavřít, že by ani být nechtěl, neboť to, co bychom viděli, by naše žaludeční enzymy těžko strávily. Předpokládané obchody, kdy na jedné straně bude výše úroků z komunisty poskytnutého úvěru a na straně druhé infiltrace čínských vztahů v Evropě, by nikdo asi fakt zažít nechtěl.
