Dané období se vyznačovalo také soupeřením největších hráčů o nadvládu nad chemickým průmyslem v Česku i na Slovensku. Zřejmě nejdůležitější bitva se přitom odehrála kolem slovenského podniku Duslo Šaľa.
V letech 2004–2006 proběhlo slovenskými médii několik zpráv o tom, že tehdy málo známá skupina Agrofert oslovuje akcionáře zaměstnanecké společnosti Prezam , vlastnící akcie Dusla, aby jí prodali své podíly. Za jednu akcii nabízel holding 71 508 slovenských korun. Zaměstnance nabídka potěšila. Žili totiž v domněnce založené na zkušenostech z jiných podniků, že za své akcie nikdy pořádnou odplatu nedostanou. V dané době si za utržené peníze mohli koupit dobrý automobil či luxusní dovolenou, a tak mnozí z nich s prodejem neotáleli.
Kromě více než tisíce drobných akcionářů měli v Dusle nejsilnější vliv hlavně manažeři . Sedmnáct z nich ovládalo majoritu podniku přes akciovou společnost Prezam . Největší odpor prodeji podílů do rukou nových majitelů kladl Jozef Kollár, zkušený manažer, který se rád chlubil tím, že socialistickou firmu postavil na nohy tak, že ji po pádu režimu nejen zachránil, ale také začala vydělávat.
Na Babišovi viděl, že se nespokojí s menšinovým podílem v podniku a bude chtít získat kontrolu nad výrobou celé společnosti, která vyráběla řadu surovin pro další klíčové podniky na Slovensku a v Česku. Kollár si však chtěl udržet kontrolu nad řízením a Agrofertu nedůvěřoval ani po odborné stránce.
Po tom, co Agrofert převzal všechny zaměstnanecké akcie, však manažerům nezůstalo moc možností, jak na situaci reagovat . Kollár se pokoušel bojovat hlavně prostřednictvím tlaku na politiky kolem Vladimíra Mečiara. Varoval je před nenechavou povahou Agrofertu.
Babiš však s instinktem obchodního zabijáka kontroval různými kličkami. Akcie Prezamu začala nakupovat advokátní kancelář Nitschneider & Novák pro naoko neznámého klienta Avion Gastro Invest. Jak se však později ukázalo, tato společnost následně akcie hromadně prodávala Agrofertu. Tuto praktiku využil Andrej Babiš u akvizic, kde prodejci odmítali odevzdat kontrolu nad podnikem, opakovaně.
Když Prezam odevzdal majoritu akcií Andreji Babišovi, zbytek akcionářů neměl na výběr. Jako překvapená minorita jednoho dne ztratili v Duslu slovo. Jejich osud byl plně v rukou stoupající hvězdy Andreje Babiše. Dobře si to uvědomovali, a tak mu v roce 2004 po dvouletém boji odevzdali i zbytek akcií. I za podmínek, že dostanou jenom polovinu hodnoty a doplatek až později.
Duslo se stalo pro rodícího se lídra sektoru nástrojem pro růst dalších akvizic v chemii. Firma si budovala pozici významného zaměstnavatele a subjektu, se kterým musí slovenská vláda jednat .
