Na sklonku období, o kterém pojednává tato kapitola Dějin korupce, došlo k významnému přeskupování sil na mediálním poli. V českých i slovenských médiích přetrvávala krize klesajících nákladů a pomalé transformace na nové digitální formy předplatného či jiné zdroje příjmů. Tohoto stavu využili známí finančníci, kteří za výhodných podmínek vstupovali do známých mediálních domů. I když to minimálně ze začátku vesměs popírali, média chápali jako nástroj na ovlivňování veřejného mínění, vlivu na politiku či páku v konkurenčním boji.
Jedním z průkopníků tohoto nového podnikání v médiích byl miliardář Ivan Zach. Až po letech se ukázalo, že TV Prima nepřímo ovládal už od roku 2009. Coby mediální velkopodnikatel uspěl také Jaromír Soukup, který své mediální a marketingové aktivity rozšířil v roce 2000 o vydavatelství Empresa Media a v roce 2012 o Televizi Barrandov.
Ačkoli je obecně za nejvýraznější krok v oligarchizaci médií považována velká akvizice ze strany Andreje Babiše, prvním výrazným tahem na mediálním poli byly obchodní nájezdy Zdeňka Bakaly. Ten se nejprve chopil spoluvlastnického podílu v Respektu a v době vrcholící finanční krize v roce 2009 využil situace a za zhruba dvě miliardy korun koupil vydavatelství Economia. Bakala sice neměl politické ambice, ale mediální scéna tímto tahem čelila velké zkoušce. Bakalovo renomé bylo kvůli kauze bytů OKD v ohrožení a množství titulů Economie se přirozeně muselo tématům týkajícím se Bakalova byznysu věnovat.
Bakala ovšem nebyl sám, komu v daném období zachutnaly akvizice na mediálním trhu. Původně skrytě, ale později přiznaně tam působil třeba kontroverzní miliardář František Savov. Vlastnil vydavatelství Mladá fronta vydávající několik ekonomických a odborných titulů jako Týdeník Euro či E15. Část médií později prodal dalšímu miliardáři Danielu Křetínskému.
Ten se k mediálním oligarchům přidal v roce 2013 nákupem vydavatelství Ringier ČR, které přejmenoval na Czech News Center. České mediální aktivity rozvíjel také v dalších letech a expandoval do zahraničí.
Největší ohlas vyvolala akvizice vydavatelství Mafra Andrejem Babišem v roce 2013. Nastupující politik s masivním marketingem sice říkal nevěrohodné floskule o tom, že média nakupuje jako koníček, nebo že ani sám přesně neví proč, záhy však byly zřejmé jeho snahy o ovlivňování obsahu klíčových médií tohoto mediálního domu. Na protest z těchto titulů odešli desítky novinářů, což podnítilo vznik nové nezávislé scény a definitivně přepsalo mapu českých médií. Po letech v politice však velkou část mediálního impéria přepustil dalšímu kontroverznímu miliardáři Radovanu Vítkovi. Babiš se dále koncentruje zejména na bulvární média a kampaně na sociálních sítích.
Po vzoru předchůdců se v dalších letech na mediální trh vrhla také skupina Penta. Ta se však soustředila hlavně na slovenská média, kde je také známo několik případů, kdy se tituly snažila využít k prosazování vlastního vlivu na veřejné mínění.
