K postavám, jejichž moc se nejvíc rozvíjela v periodě vlád ODS z tohoto období Dějin korupce , patří také František Savov. Léta působil skrytě a k vlastnictví mnoha svých firem se odmítal přihlásit.
Ani dnes nelze přesně říct, co Savov v Česku vlastní. Nedokonale aplikovaný zákon o prokazování konečných uživatelů výhod umožňuje skrývat skutečné vlastnictví firem. Savov nechce mít s problematickými podniky veřejně nic. Přiznává se k nim až po tom, co se ho o ně snaží připravit konkurence.
Kromě vagonky Legios lze dnes odhalit jeho aktuální nebo předešlé vlastnictví také třeba v případě autoprodejce Auto Exner. Jeho jméno je spojované také se záložnou Artesa, sítí cateringových služeb Gastro Hroch a společností Skyport.
Aby navzdory utajování vlastnictví neztrácel vliv, dlouho financoval a dodnes financuje některé mediální projekty. Jak uvádíme v této kapitole, přímo ovládal vydavatelství Mladá fronta, do mediálního portfolia začlenil také televizi Metropol.
Jak jsme už uvedli, k vlastnictví podniků se Savov nepřímo přiznává teprve poté, co se dostane do souboje – třeba když na několik jeho aktiv útočila zbrojařská rodina Strnadů. V mnoha případech však tyto souboje prohrál, nebo prohrává – u několika případů se kvůli konkurenčnímu zápolení jeho firmy dostaly do insolvenčního řízení.
Savov pobývá od roku 2012 ve Velké Británii. Do Česka by se podle vlastních slov rád vrátil, ale má obavy, že v případě podezření z ekonomických trestných činů mu nebude poskytnut spravedlivý proces.
Savov je stíhán pro podezření z daňových úniků. V kauze nazvané Octavian jde o krácení daně ve výši několika set milionů korun. Podle policie byl součástí skupiny, která vymyslela obchodní schéma, díky němuž získali na vratce DPH 770 milionů korun (tato částka se během soudních procesů upravovala, pohybuje se v rozmezí 500–653 milionů). Kauza je ale v patové situaci.
Hlavním důvodem je fakt, že se nedaří vyslechnout obviněného miliardáře Františka Savova. Ten žije v Londýně a českým úřadům se jej nedaří dostat zpět. Savov se např. pokusil vyhnout stíhání žádostí o britský azyl.
Britská policie se začala případem Františka Savova zabývat na základě evropského zatýkacího rozkazu v říjnu 2014. Krátce poté, v listopadu 2014, byla žádost o vydání Savova odročena.
Když nižší soud Westminster Magistrates’ Court v červenci 2015 nařídil vydat Savova do České republiky, miliardář se vůči rozhodnutí odvolal k Vrchnímu soudu v Londýně, který však v červenci 2016 verdikt potvrdil.
Vydání Savova do Česka se nedaří ani léta poté, co platnost evropského zatykače potvrdily dva britské soudy. Městské státní zastupitelství v Praze, které případ řešilo, podle písemné odpovědi v případu udělalo vše, co mohlo. V době, kdy píšeme tyto řádky , však tlak na vydání Savova údajně roste a soudy navrhují další soudní líčení. Jméno Savov se také objevuje v dalších případech – třeba v případu zkrachovalé vagonky Legios.
Dalším podezřením je snaha podplatit policejního úředníka, který měl za čtyři miliony korun záměrně přehlédnout data v zajištěných počítačích. Vyšetřování případů, v nichž figuruje jméno Františka Savova, vedlo také k vzniku případu „Tiskař“. Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu operující v rámci takzvané Daňové kobry odhalili podvody maskované za podnikání v oblasti polygrafie ve výši téměř 800 milionů korun.
Městský soud v Praze řešil další případ, při jehož vyšetřování padlo jméno Savov. Konkrétně šlo o fiktivní faktury a podvody s DPH v kauze společnosti Lostr, později přejmenované na Heavy Machinery Services. Podle výpovědí svědků se měl Savov prezentovat jako koncový vlastník společnosti Lostr. František Savov ale vlastnictví firmy odmítal a výpovědi svědků označil za účelové.
